Jak jsem našla lásku k józe
Jóga moje láska
V době kdy jsem se věnovala pohybu spíše silovým a aerobním způsobem jsem si nedovedla představit, že bude právě jóga to co si zamiluji na celý život. Vlastně jsem se domnívala, že je to taková statická nuda. Mé domněnky pramenili z neznalosti, to už dnes vím.
Je v ní obsaženo vše, co bych v ní tenkrát nehledala, síla, vytrvalost, flexibilita i koordinace, jen trochu chybí rychlost, ale té máme v životě dostatek. Rychlost vyvažuje klid a osobní rozvoj, který je velkým benefitem praxe jógy.
Vlastně mně k ní přivedli klienti. Chyběla jim tato lekce v programu studia, a já jsem si řekla“ proč ne“. V té době ještě nabídka lekcí jógy nebyla tak rozmanitá jako je tomu dnes. O józe jsem toho moc nevěděla, chtěla jsem zjistit víc informací. Hledala jsem na internetu a zjistila jsem, že je mnoho stylů.
Lekce power jógy byl pro mne chaos, byla ta obávaná nuda. Tenkrát jsem ještě nevěděla co se skrývá za filozofií těchto lekcí a tak jsem je takto milně ihned odsunula.
Pak na mně vyskočila Ashtanga vinyasa (typ jógy), vedl ji tenkrát Pattabhi Jois, což je velký průkopník tohoto stylu jógy, zaujala mne její systematičnost, technicky perfektní provedení a také náročnost.
Koupila jsem si svůj první kurz jógy. Začala jezdit na všechny dostupné workshopy zabývající se tímto stylem jógy. Začátky byly těžké, díky józe jsem zjistila, jak jsem na tom fyzicky dost špatně i po tolika letech cvičení aerobiku, posilovně a spinning lekcích.
Byla jsem rozčarovaná a překvapená. Neumím dýchat, jsem málo flexibilní, nemám sílu udržet se v pozicích, prostě hrůza. Byla pro mne opravdu těžká, a zároveň to pro mne byla výzva. Můj přístup k józe byl tenkrát jak jinak, výkon a výzva a vítězství. Dnes vím, jak jsem se mýlila, ale kdyby to tak nebylo asi bych lásku k józe v sobě nikdy neobjevila.
